Jihoafrická republika - cesta nabitá neuvěřitelnými zážitky

Jihoafrická republika - cesta nabitá neuvěřitelnými zážitky

„Sem musí jet všichni!  Jak někdo může ležet týden v luxusním hotelu na Maledivách, když může za podobné peníze zažít něco tak skvělého?“ přeháněly jsme trochu s kolegyní Maricou, když jsme po úžasném safari seděly na terase v přírodní rezervaci Gondwana na jihu Jihoafrické republiky, popíjely gin s tonikem a snažily se zpracovat všechny dojmy z uplynulého rána. Blízké setkání s divokými africkými zvířaty je skutečně zážitek, který jen tak něco nepřekoná. V této zprávě z cesty se Vám pokusím popsat, co všechno se dá zažít v JAR, a hlavně Vás nalákat, abyste neváhali a letěli také!

 

18.3.: Praha – Doha – Kapské Město

Pro cestu jsme zvolily pohodlný spoj s Qatar Airways s krátkým přestupem v Doha. Let trvá přes 16 hodin, což je nemilé, na druhou stranu musím uznat, že jsme se v poloprázdném letadle docela vyspaly. Časový posun oproti zimnímu času u nás je pouhá hodina. Jste-li fanoušky Boeingů A 380, můžete na stejné trase zvolit také letenky s Emirates přes Dubaj. Doporučuji sedět vpravo u okýnka, přistání s výhledem na Stolovou horu je moc hezké.

 

19.03.: Kapské město – očekávání versus realita

Přiznám se, že při příletu jsem měla mírné obavy. Cestovat se nebojím, ale na internetu je přece jen spousta článků o tom, jak Vás v JAR okradou hned na letišti, jak nesmíte po setmění opustit hotel, že není dobré nosit hotovost, ale ani ukazovat kartu… slumy táhnoucí se podél dálnice z letiště do města mi také na náladě nepřidaly. Brzy jsme se ale ocitly v úplně jiné realitě. Krásné rezidenční čtvrti na okraji Kapského města připomínají francouzskou riviéru, dlouhé pláže jsou plné rodin s dětmi, výhledy na moře jsou neskutečné. 
Ve čtvrti zvané Waterfront najdete malebný přístav plný obchůdků, restaurací s výhledem na oceán, pouličních umělců… a za tím vším se tyčí legendární Stolová hora, napůl zakrytá závojem z mraků. Nejen, že jsme v centru Kapského města bez problémů chodily pěšky, daly si večer víno, vybraly si hotovost v  bance. Ale ještě nás místní atmosféra opravdu okouzlila. Navštívily jsme tři hotely – butikový Twelve Apostles v klidné čtvrti s úchvatným výhledem na moře a okolní pobřeží, elegantní One and Only Cape Town přímo v centru města, s nádherným výhledem na Stolovou horu, a příjemný Commodore hotel, také ihned v centru, méně luxusní, ale dobře umístěný. 

 

20.03.: Mys dobré naděje, tučňáci a prosecco

Druhý den nás naše průvodkyně Claudia vzala na výlet k Mysu dobré naděje. Bylo pod mrakem a moře bylo poměrně bouřlivé. Skaliska vystupující kolmo z vody působila opravdu majestátním dojmem. Slavnostní okamžik podtrhla naše průvodkyně tím, že u cedulky Cape of Good Hope vytáhla z auta chlazené prosecco a podala nám skleničky na přípitek. Na mys jezdí i zájezdové autobusy, takže si asi dovedete představit závistivé obličeje okolo postávajících turistů. Když už jedete na mys, stavte se také u nedaleké chráněné pláže Boulders beach, kde hnízdí stovky nádherných tučňáků. V okolí najdete spoustu pěkných kaváren a restaurací na oběd. Po výborném jídle jsme zamířily zpátky do Kapského města a modlily se, aby vydrželo počasí – chtěly jsme na Stolovou horu, ale lanovka jezdí, jen pokud jsou opravdu dobré podmínky a nefouká. Štěstí při nás stálo, takže na vrchol hory jsme přijely pár desítek minut před západem slunce. Výhled a atmosféra byly nádherné. Vyhraďte si na Stolovou horu dost času, abyste ten unikátní genius loci stihli nasát. Když jsme sledovaly, jak těsně po barevném západu sluníčka začal na druhé straně vycházet měsíc v úplňku, říkaly jsme si, co lepšího ještě můžeme vidět? Po pravdě, čekalo nás toho ještě dost.

 

21.03.: Stellenbosh - za legendárním jihoafrickým vínem

Daly jsme sbohem Kapskému městu i Stolové hoře a vydaly se na venkov. Do vyhlášené oblasti Stellenbosch je to jen 40 kilometrů. A jak poznáte, že už jste tam? Kolem cesty se táhnou nekonečné vinice, jablečné a olivové sady, podél cest kvetou růže nebo obří buganvílie. Míjely jsme budovy slavných vinařství a nemohly se vynadívat. Atmosféra připomínala francouzské venkovské zámečky, ale vysoké hory na pozadí dojem ještě umocňovaly. Naše první degustace se odehrála ve Waterford wine estate, což byl také trochu zámeček, s příjezdovou cestou lemovanou vysokými stromy a levandulí.  Usadily jsme se v příjemném stinném atriu a místní slečna nám začala nosit první vzorky párované s čokoládou. Garantuji, že i nároční konzumenti zde budou spokojeni. Den se dále odvíjel odpočinkově, daly jsme si piknik v trávě a další degustaci v Delheim estate. Stellenbosch není jen vinný region, ale také studentské město, kde sídlí uznávaná vysoká škola. Všude obsluhují mladí nadšení studenti a celková atmosféra je příjemně pomalá, takřka prázdninová. Nocovaly jsme v malebném pensionu uprostřed zahrad a vinic - Wedge view country house. Budova byla v tradičním holandském stylu (potomci přistěhovalců v JAR si stále staví domy, které jim připomínají dávnou vlast) a ubytované jsme byly v romatickém podkrovním pokojíku pod doškovou střechou. Zde jsme poprvé pocítily jihoafrickou energetickou krizi – vypnutí proudu ve večerních hodinách znamenalo příjemně strávený večer v zimní zahradě, při svíčkách, se sklenkou vína, bez mobilu a internetu.

 

22.3.: K moři!

Stellenbosh se špatně opouští, zvlášť, když si ráno dopřáváte fantastickou snídani venku, v rozkvetlé zahradě s vyhlídkou na hory a vinice. Čekala nás ale dlouhá cesta. Dopoledne jsme se podívaly ještě do nedaleké vinařské a umělecké vesničky Franschhoek, kde jsme měly inspekci butikového hotelu Leeu House. I zde můžete ochutnávat víno, nakupovat místní umění nebo jen tak posedávat v malých kavárničkách a dýchat čerstvý vzduch. Městečko je čisté, klidné a má příjemnou atmosféru ospalých prázdninových letovisek. Po poledni jsme ještě využily blízkost dalšího vinařství Van Loeveren a stavily se na oběd v jejich vyhlášené zahradní restauraci, a pak už nás čekala několikahodinová jízda krajinou plnou vinic, farem a nekonečných pastvin. Opět nás zajímala bezpečnost. Inu, místní řidiči jsou sice hodně temperamentní, ale silnice jsou v dobrém stavu. Nemusíte se bát zastavit kdekoli na benzínce, ochotní místní Vám natankují a Vy si skočíte pro dobrou kávu, ale jen tak u krajnice raději nezastavujte nikdy. Pokud si rozvrhnete čas a nebudete nikam jezdit v noci, bude to lepší. Nedoporučuje se samozřejmě brát stopaře ani otevírat okénka prodejcům domácích produktů okolo cest. Naše jízda proběhla ale zcela klidně a kromě jedné menší zácpy  jsme nic zvláštního nezažily. Pokud Vás ale cestování autem neláká, není nic jednoduššího, než si koupit levnou přeletovou letenku z Kapského města do George. 

Cílem naší cesty byla vesnička Boggoms Bay na břehu oceánu. Tam na nás čekalo něco jako splněný sen - nádherná moderní vila s několika ložnicemi, fantastickou terasou, místem pro grilování a úžasným výhledem na moře. Díky velikosti domu jsme si každá užívaly luxus své vlastní komfortní ložnice. Právě v této vile nazvané Oyster jsme se večer velmi neformálně sešli se zástupci naší partnerské CK pro JAR - Out and About Afrika, a během grilování probírali možnosti další spolupráce. 

 

23.3.: Poprvé na safari

Další den jsme měly budíček už před pátou ráno. Rychlé Nespresso a vyrazit na cestu. Čekalo nás první safari! Do rezervace Gondwana to bylo asi 40 minut. Za svítání jsme se potkaly s naší rangerkou, vysafovaly teplé pončo, nasedly na vysoký jeep a hurá do divočiny. Měly jsme velké štěstí - v autě jsme byly jen já, Marica, naše průvodkyně Claudia a rangerka. Kombinace studeného ranního vzduchu a svižné jízdy jeepem nás rychle probraly. Viděly jsme první žirafy a taky stáda antilop, jak se pasou v ranní mlze. Na něco většího jsme si ale musely počkat, dokud trochu nevyšlo sluníčko. A hned jsme měly šťěstí na nosorožce pasoucího se jen pár kroků od našeho auta. A také krásné zebry, impaly, hrocha a v dálce i lví rodinku relaxující pod stromem. Protože je safari brzy ráno, snídaně následuje, až když se vrátíte na základnu. V našem případě byla základnou luxusní Kwena lodge, kde se můžete dokonce i ubytovat. Mají k dispozici krásné přírodní domečky s vyhlídkou do přírody, bazén, výbornou restauraci a bar. V ceně jsou samozřejmě i safari výlety! Velmi rády bychom zůstaly, ale čekala nás další rezervace, a to Botlierskop. Jedná se o privátní přírodní park o velikosti několika desítek hektarů (na místní poměry celkem skormný soukromý pozemek) s ubytováním v luxusních stanech. Pokud chcete poznávat JAR s dětmi, tak tady budete nadšeni. Nás to ale bavilo také, protože jsme si vyzkoušely safari na koni. Kombinace pomalé jízdy, sluníčka a dechberoucí přírody v okolí nás dostala. Musím sice uznat, že když můj kůň zastavil jen pár metrů od obřího nosorožce, měla jsem trochu strach, ale vypadalo to, že už se oba znali:) Večer nás pak čekala příjemná zastávka u moře, abychom v nedalekém baru zkusily místní vyhlášené ústřice (nikdy více!) a zakončily den obligátní sklenkou vína, tak, jako to dělají skoro všichni místní. 

 

24.3.: Lozíme po skalách a spíme ve stanu

Konečně jsme měly čas trochu prozkoumat okolí naší pohádkové vilky. Naši dámskou trojici při této příležitosti doplnil místní průvodce Khaya, se kterým jsme se vydali na něco, co bylo v programu uvedeno jako neformální procházka po pláži. Já i Marica jsme tedy vyrazily pěkně v letních šatičkách, abychom po pár kilometrech zjistily, že z jemného písku se postupně stávají obří žulové kameny. Ke konci jedenáctikilometrové túry už jsme více lezly, než se procházely. Nicméně i to se dá zvládnout v sukni! Provázelo nás krásné slunečné počasí a hlavně úžasné výhledy na pobřeží, skaliska a přírodní rezervaci v okolí. Trasa končila na skalnatém výběžku do moře, kde byla pod strmým svahem ukrytá malebná plážička. A na ní k naší nemalé radosti stál stoleček s piknikem připraveným jenom pro nás! Výborné domácí lasagne, salát a vychlazené pití přišly rozhodně vhod. Srdečně jsme se rozloučily se všemi v Boggoms Bay a zamířily přes hory do vnitrozemí, k městečku Oudtshoorn. 

Přivítala nás teplá, suchá krajina, plná pštrosích farem. Naším cílem byla rezervace Buffelsdrift s přilehlou lodgí. Z luxusní vily u moře jsme se přestěhovaly do stanu - a nadchlo nás to! Takzvaný Deluxe tent měl pevné základy a látkové stěny, dřevěnou terasu s výhledem na jezero s hrochy a velmi pohodlnou koupelnu včetně venkovní sprchy. Po obligátním vínu při západu slunce nás čekalo vzrušující safari, kde jsme měly velký zážitek hlavně ze stáda muflonů a velmi poutavého výkladu rangerky. Po skvělé večeři pod širým nebem jsme usínaly za zvuků divoké přírody všude kolem. I to byl zážitek - nebyla jsem sice nadšená, když mě uprostřed noci několikrát vzbudilo poplašené štěbetání divokých kachen nebo řvaní lva, ale kde jinde tohle zažijete?  

 

25.3.: Zážitek, na který se nezapomíná, a dlouhá cesta na sever

Elephant experience - stálo v programu na následující ráno. Ok, to si pohladíme slona za ohradou, vyfotíme se a pojedeme, říkala jsem si. Jenže jsem se mýlila. Zkušený ošetřovatel slonů Joseph má v Bufflesdrift tři sloní teenagery zachráněné v útlém věku před pytláky a zvyklé na lidi. Součástí "zážitku se slony" je tedy procházka savanou, krmení slonů a následné focení, při kterém Vám ne úplně malý slon omotá chobot kolem krku. Jen si to představte, prostě kráčíte po úzké cestičce těsně vedle partičky volně puštěných slonů! Pokud byste chtěli zažít něco podobného, je potřeba pečlivě vybírat, kam se vydáte na safari, protože zdaleka ne všechny rezervace Vám tuto možnost nabídnou. Většinou se v nich zvířata pohybují zcela volně a jakýkoli kontakt s nimi je nebezpečný. I proto byla naše ranní procházka s partou slonů výjimečným zážitkem, na který hned tak nezapomeneme. Následující program byl však o poznání méně vzrušující - hodinová cesta do městčka George na letiště, přelet se Safair do Johannesburgu a dvouhodinová cesta na severovýchod, do Národního parku Pilanesberg. Čekala nás poslední destinace, poslední dvě safari. Už tak jsme byly z programu naprosto nadšené, ale mně tam stále chyběla malá třešnička na dortu - moc jsem chtěla potkat v Africe na safari lva a vidět ho zblízka. Šance byly malé, ale stále jsem doufala.

 

26.3. - 27.3. : To nejlepší nakonec!

Pilanesberg je velký národní park (zhruba o rozloze celého ostrova Maurícius) a hned ze začátku je znát, že je frekventovanější než malé soukromé rezervace, které jsme viděly na jihu v okolí George. Kousek odtud je dokonce obří resort Sun City s bazény, kasínem a golfem. To nás ale nelákalo, my jsme přijely za přírodou. Ubytovaly jsme se přímo v rezervaci, v menším hotelu Bakubung Bush Lodge****, který nabízí jednak pohodlné pokoje, a pak také menší rodinné vilky s vlastní terasou a grilem. Kouzelné je, že z většiny balkonů vidíte přímo na savanu v údolí pod Vámi. Z hlavní restaurace můžete večer sledovat antilopy nebo divoká prasata prohánějící se v trávě. Výhodou ubytování přímo v rezervaci je, že máte k dispozici profesionální rangery, a také dostanete nejlepší odjezdové časy (přece jen, přijet z vlastního ubytování v deset dopoledne a povolení pro vstup do parku dostat v době, když už všechna zvířata spí, není ideální). 

 Safari v národním parku je oproti menším rezervacím opravdu jiné. Trvá déle, najezdíte desítky kilometrů volnou krajinou a v autě sedíte i s ostatními hosty lodge. Sledovat při jízdě rozlehlou savanu  během východu a západu slunce je samo o sobě krásný zážitek. Přes cestu nám chodila velká stáda slonů, skupinky nosorožců i zebry. Viděli jsme antilopy kudu a měli jsme štěstí na hrocha i stádo žiraf, pasoucí se v zapadajícím slunci. Jenom ten lev nikde! Za soumraku naše auto zastavilo na kopečku, kde jsme si odpočinuli od drncavé silnice a dali drink na cestu zpátky. Na savanu padla tma a kolem cest se začaly ukazovat malé roztomilé sovičky. Asi deset minut nás zdržel slon procházející se po cestě těsně kolem auta. Pak už jsme ale mířili domů na lodge a já jsem hledání lva už pomalu vzdala. A pak najednou, asi 2 kilometry od základny, na kopečku uprostřed asfaltové cesty v dálce něco sedělo. Křičíme na řidiče "stop!" Brzdíme jenom pár metrů před lvím samcem, který si krátil dlouhou chvíli vyhžíváním se na vyhřáté silnici. "Chtěli jste lva, máte ho mít. A taky tady s ním možná budeme nocovat," smál se ranger. Lev se skutečně neměl k odchodu. Nadšeně jsme si jej prohlíželi asi čtvrt hodiny, stihli jsme si jej vyfotit. Vypadalo to, že moc dobře ví, že kolem něj nemůžeme projet, a celkem se tím baví. Já jsem byla radostí bez sebe, že se mi splnilo naprosto všechno, co jsem si od cesty do Afriky slibovala, a bezprostřední blízkost krále zvířat jsem si užívala. Poté, co ranger zkusil opatrně nahodit motory a popojet dopředu, se pan lev konečně líně zvedl, elegantně prošel kolem auta a pak zmizel někde v trávě. Na oslavu velmi vydařeného safari jsme si v lodgi daly vydatnou večeři i s dezertem a poslední skleničku místního úžasného vína. 

 

28.03.: Kdy pojedeme znovu? 

Odletem z Johannesburgu přes Doha do Prahy můj cestovní deniček končí. Říká se, že kdo se jednou podívá do Afriky, už na to nezapomene a vždycky se bude chtít vrátit. Je to tak! Návštěva JAR byla jednou z nejkrásnějších cest, které jsem kdy absolvovala. Pokud se Vám někdy naskytne příležitost se tam podívat, neváhejte! Potkáte milé a srdečné lidi, uvidíte fanstastická zvířata, ochutnáte skvělé jídlo a místní rozmanitá krajina a nespoutaná příroda Vás nadchnou.

Pokud se Vám náš program líbil a chtěli byste zazít něco podobného, kontaktujte mne na telefonu 724 730 008 nebo na mailu iveta@deluxea.cz. Ráda Vám připravím dovolenou na míru.

 

Свяжитесь с нами. Мы с радостью Вам посоветуем.